Jak dostat lidi do pakárny 3

24. února 2016 v 16:20 | Řezník
Jak dostat lidi do pakárny 3

A pokračujeme, metod je mnoho. Silnice. Je potřeba nechat je pořádně zchátrat, tak, aby v nich byly díry, kde člověk pomalu urve nápravu, vyježděný koleje, ve kterých se následně drží tůně vody, kanál se čtvrtmetrovým propadem na kraji jízdního pruhu, případně ten, co přes čtvrt metru přečnívá nahoru, uprostřed jízdního pruhu (tak jasně, abych si o ten propadlej urazil kolo a o ten trčící urval něco zespoda auťáku), no a k tomuhle, kdy člověk neví, jestli teda jede po silnici, nebo toho chudáka plechovýho vzal na demoliční derby, nastrkat všude pitomý retardéry, plus blikající displeje s rychlostí a s kamerama. To jednoho okamžitě napadne, že opravdu, svět je určován prioritama a kdyby ty prachy místo do toho otravnýho kibicujícího krámu radši vrazili do opravy tý ohromný jámy zrovna v zatáčce, který se fest blbě vyhejbá, bylo by to teda o moc lepší.
Zrovna dneska si tak jedu po silnici poblíž toho megaobchoďáku v Letňanech, která je teda ucpaná skoro pokaždý když po ní jedu, jede se tam krokem, mnohdy fakt rychlostí chůze, dneska byla ta silnice šířky startovací dráhy nějaká až skoro jako prázdná (no, hodně skoro, ale nemusel jsem to tlačit ani furt stát) takže jsem to mohl opískovat až skoro na celých padesát km/h…..abych za chvíli zase musel brzdit, protože je tam dementní retardér. Uááááá.
Obecně silnice ve velký části našeho hlavního města jsou teda výhra. Díry a vlnitej terén jak někde v zapadákově, hlavně ale všude radary, kamery, blikající kybicukazatele a retardéry. Jak se někdy říká o různých věcech, že jsou navrch huj a vespod fuj, tak to tady neplatí. Tohle máme navrch fuj a vespod taky fuj. No, ale jezdit se po tom dá, lepší než se táhnout sockou.

Přecházíme do obchodních center. Přes nekončící kecy o tom, jaký jsou to moc fuj ee baráky konzumu a plýtvání a vykořisťování kvadruplegických Somálců a ničení Země a znečišťování a tolik zbytečného a ošklivá ekonomika a bláblábláblá, mám tyhle kšefty docela rád. Obecně proto, že je tam toho hodně na jednom místě, ergo potřebuju pořídit ranec věcí, jdu tam. A když se nudim, tak si u toho ještě dojdu do kina, jasně, rozumim, nějaká alternativní matka mi teď chrstne do ksichtu, že už jsme tak zdementněli, že rodinej program je návštěva multiplexu a kam jsme to dotáhli, no, ale, ehm, stejně si tam dojdu, no. Ale i tady je pár slušnejch pakověcí.
Primárně, záchody. Nesnáším chození na hajzly nebytový, proč? No protože nevim, kdo tam byl přede mnou, co měl za nějaký breberáky, jak hluboko v čem se rejpal, co vochmatal, jestli se mu protrh papír a já skrze kliku jsem mu vlastně vzdáleně šáhnul do řitě, no, prostě, blueeee. Ergo se tam snažim šahat na co nejmíň věcí. Když se mi tudíž podaří dveře otevřít loktem nebo kopancem a zavřít je tímtéž, jsem spokojen. A pokud je tam na dveřích jako zavírač klasická páčka, do který stačí klepnout a ono se to zaklapne, supeeer. Mnohde ne. Někde mají různě vychytaný sofistikovaný systémy, jako takový kruhový snad zavírátko, kterým se otočí a uvnitř dveří se zasune západka, ano, plní stejnou funkci, jako páčka. Jenže, to prostě nejde zaklapnout prostým ťuknutím, ne, to se musí uchopit a točit s tím, zrovna je to zevnitř no a když si vybavím třeba ty zevly co občas potkávám na latrínách v OC Novej Smíchov, tak představa, že mám chytit do ruky něco, co takovej vagabund chytil do ruky těsně potom, co si tu ruku vytáhnul z řitě, je mi opravdu odpornější, než že bych se účastnil pochodu za odzbrojení. Plus taky. V těch sracekabinách by měl být věšáček na bundy a na kabáty. Jo, měl, často jsou tam na něj i navrtaný díry. Jenže tam prostě není (proč by měl, žejo). Když mám bundu, co s ní. Položit jí do toho humusu na zemi, kde je mnohdy nějaká kapalina obskurního původu, mnohdy břečka ze zasněžených bot, někdy moč, protože se vidlák netrefí, někdy smrdutá kombinace obojího, no, to fakt ne. Jasně, pověsit na kliku. To jde, s některou, když máš dlouhej kabát, tak to nejde, protože spodek namočíš zrovna do toho hnusu a ono se to celý nasákne…..no, tak na panty u dveří. A doufat, že v půlce akce nespadne. Další možnost je, držet to celou dobu na klíně a doufat, že to žbluňkání je to, co to být má a ne zvuk signalizující, že jsem si do mísy vypáskoval celej obsah jedný kapsy.
Ať jsem fér, ten humus na podlaze je spíš doména MC Donaldů a Kentackých Fuj Chemikálií, než obchoďáků, ti tam ten bordel primárně nemaj.
U těch je zas to, že vchod na tojlet je, místo prostýho průchodu, často řešenej jako bludistě, ve dveřích čtyři příčky, takže -rovně-doprava-doleva-znova doleva-do prava-do prava-do prava- a jsi tam. Nechápu jakej to má smysl, když člověk chvátá, má v ruce velkej bágl a potká někoho, kdo jde zrovna ven, je vyhýbání složité, obzvlášť v porovnání s možností udělat to "otvor ve zdi-rovně". Nevim co má tohle za smysl.
Skvělá věc je vnucování půjček po telefonu. Volaj mi opakovaně a cpou mi prachy na úrok. Já říkám, teď je nevyužiju, nepotřebuju si půjčovat prachy. No a oni "tak si je vezměte a někam uložte a až je budete potřebovat, budete je mít". Uáááááá. Takže oni mi napřed jako nacpou prachy na úrok, já je vrazim někam na zhodnocení v nejlepším případě poloviční, reálně spíš desetinový (až setinový) budu jim platit splátky a pak teprve řešit, co s těma prachama udělám, heh. To už logika úplně vyletěla komínem? Normální postup přece je "chci něco, nemám na to prachy, půjčím prachy, koupím věc, splácím prachy", ale ne, aby mi někdo natlačil prachy, já platil úroky a splátky a teprve vymejšlel, do čeho je vrazim. Onehdá mi volala ženská, jestli mám chvíli na pokec o prachách. No a já říkám, "jo, ale jestli mi chcete navrhovat půjčky, tak říkám rovnou, že nechci". Ona "ne, to nebudou půjčky, ale mám tu pro vás nějaký prachy." Já říkám "A ty prachy budete chtít vrátit?" Ona "No, jo" a já "tak je to půjčka". Ona "Heh, tak no, asi teda jo." Kurvaroma.
Onehdá mi volalo nějaký Psisko z Wolstrýt, že maj superhypertrůpr možnost, jak natěžit pořádný uhlí a že mi pošlou nějaký info a ať pošlu prachy……vometák to na mě sypal s takovým rozjezdem, až jsem nabyl dojmu, že jsem jako někde byl a někoho žádal, ať pro mě vymyslí nějakou fintu a že na to pošlu prachy. Jen jsem se zeptal, kde schrastil moje číslo, prej že "z veřejný obchodní databáze", no a že stačí, když investuju dva tisíce dolarů v přepočtu a vyrejžujem. To víš, ty šejdíři, já ten film viděl taky.
Tihle jsou jen otravný.
Pokračování příště.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama