„Jméno, hodnost a osobní číslo“. A už si to kurva zapamatuj

14. června 2016 v 13:13 | Řezník
Tohle heslo zná asi každej, kdo někdy sleduje válečný filmy. Prostě když zajmou vojáka a chtěj z něj těžit informace, on jim řekne akorát tohle. Nic víc. Teda, takhle je to předpisový :-D no a pak je na protistraně, aby z něj vymlátila ten zbytek (a taky často vymlátí, pokud není civilizovaná). Já jsem si to válečný heslo vypůjčil jako podobenství pro jednání občana s aparátem.
"Máte právo nevypovídat, cokoliv řeknete, může být použito proti vám" říkají vždycky poliši v v amerických filmech, když někoho zašijou a je to myšlenka dne, protože je to prostě fest pravda. V situacích dejme tomu nějaký krize, autonehody nebo případně nutnosti se bránit, po který zůstane na místě někdo tuhej, nebo raněnej, se toho na beton prostě držte. Bohužel slušnej člověk má po nějaký krizi, kdy došlo ke škodě, zraněním, někdo to schytal, nebo tak, tendence se jako ospravedlňovat a vykdákat všechny detaily, protože hledá, ať vědomě, nebo nevědomě, potvrzení, že jednal správně, nic nezmrvil, nebo aspoň ne fatálně, že se to stát mohlo komukoliv a že z toho nebude velkej malér. Jenže, k tomu, aby se vyznal z toho, co ho tíží, je zpověď. Ne orgány činný v trestním řízení a už vůbec ne média. Dost často to pak vypadá tak, že člověk něco vykdáká, něco, o čem si myslí, že mu nikterak nemůže uškodit, jenže ono mu to uškodí a na základě přísloví o "holi a psovi" a gumovýmu ohýbání různých paragrafů ho na tom pak můžou snadno oběsit. Člověk něco kydne a zavře si dveře k případný efektivní obhajobě (i kdyby byl tisíckrát v právu). Bohužel, spousta lidí žije v domnění, že "když jsou v právu, nemaj se čeho bát", "když jsou v právu, nemůžou je zavřít" a "když jsou v právu, soud musí rozhodnout v jejich prospěch, protože jsou přece v právu". Jo, tak leda velký hovno. Soud někdy rozhoduje na základě toho, jak sám chce, s tím, že něco zdůrazňuje, něco zveličuje, oproti tomu něco úplně ignoruje. (Příklad chlapíka, kterej se bránil napadení pomocí střelný zbraně, ovšem střílet začal, až když ležel na zemi a bylo mu bušeno do ksichtu - podobně jako v USA Zimmerman vs Martin. No a soud naprosto odignoroval lékařský zprávy, který na základě dráhy střely potvrzovaly verzi poškozenýho a věřil verzi agresora, že na něj dotyčný střelil zepředu když oba stáli. Přičemž ty kulky by musely dostat větší faleš, než ve filmu Wanted. :-D kulky nelétají do pravýho úhle :-D). V případě, že to bude nějakej silniční crash, typu, srazíte neosvětlenýho ožralýho dementa na kole, přejedete ožralu, co chrápe na silnici, případně vám tam chodec vyběhne bez rozhlídnutí mezi dvěma autama, vjede bicyklista pod kola z vedlejší, nebo přejedete dítě který uteklo od matky a vběhlo vám pod kola při couvání, neboť matka kdáká s nějakou jinou slepicí a na dítě peče (všechno true story) budou vás do toho chtít uvrtat a odsoudit, minimálně přišít spoluvinu. Do toho soudu se promítnou různý mediální tlaky, tlaky pozůstalých, co se "nesmíří s tím", že byste neměli jít bručet a podobně, společenská objednávka a na základě toho může vzniknout slušná ojebávka. U toho případu přejetýho cyklisty co vjel z vedlejší, chodce co vyběhnul a dítěte co vběhlo, ty šoféry odsoudili, u toho posledního to zrušil až Nejvyšší soud, myslím. A oběsili je na tom, že oni vypověděli, že o tom člověku věděli (ale předpokládali, že jim pod ty kola nevletí, u dítěte, že si ho matka ohlídá). Detaily se daj dohledat. No a odkud to věděli? Jasně, od těch řidičů. Protože řidič nedržel hubu. Vysvětloval, vysvětloval, chtěl se ospravedlnit a zavřel si dveře.
Totéž platí i u nutný obrany. Člověk se snaží obhájit už na místě, myslí si, že to poliši pochopí, že se přece bál o život a podobně (jo, což o to, ti poliši většinou nejsou blbý a pochopí to a jsou i na jeho straně, jenže to zapíšou do papírů a už je o tom záznam, kterýho se pak může chytit kdokoliv úplně jinej, kterej fakt nic nepochopí a dost často to udělá. Je potřeba si pamatovat to, že ten policajt, kterej může být úplně v pohodě a klidně byste mu šli dělat parťáka, nebo s nim došli urazit pár piv, na box, nebo tak, není, není, není, ten, kterej vás pak bude soudit, nebo kterej ten případ dostane na stůl aby to nějak uzavřel), jenže prostě plácnou něco do záznamu, co pak bude svědčit v jejich neprospěch. Obzvlášť u obrany střelnou zbraní by si člověk měl tisíckrát rozmyslet, co z huby vypustí a co spolkne. Čiže, pravidlo č. 1. Bez právníka ani popel. Po incidentu prostě odmítněte vypovídat, páč jste v šoku. Což jste. Většinou určitě. Pak jděte na výslech, oni si vás stejně znova předvolaj. To udělaj tak jako tak. A tam už jděte poučení od právníka, nebo rovnou s nim, ten už vám poradí, co říkat a co ne.
Tohle platí v každý situaci, která by mohla vyústit v trestní obvinění a v to může vyústit prakticky cokoliv na co se vás přijde aparát vyptávat. Takže se s nima nebavte. "Nemám vám co říct, sdělte mi obvinění nebo mě nechte být." Pokud si vás předvolaj na výslech, je jasný, že s právníkem.
Je totiž problém, že si lidi pořád myslí, že když "nic špatnýho neudělali", nebo když "jsou v právu", že je není jako možný zašít, případně s nima těžce vydrbat. Jenže ono to možný dost dobře je, u soudů se zohledňuje spousta vlivů, důkazů, kdo to jak zahraje a taky jsou tam motivace různých osob na tom, aby to dopadlo tak či onak, v těhle všech vlivech je to, "kdo je v právu" celkem menšinovej vliv.
Parádní ukázka je opět případ Zimmerman vs Martin, kde v právu byl Zimmerman, i logicky měl být verdikt "nevinen" (a taky napřed byl), jenže pak se objevily vnější tlaky, aby to dopadlo na "vinen" a během dalších soudních tahanic se hledaly cesty, jak to nějak zařídit. A skoro se to povedlo.
Činit nějaký výpovědi hned po nehodě nebo po souboji je kontraproduktivní, neboť poliši taky můžou položit nějakou otázku na kterou je dost těžký odpovědět, nebo navádí určitým směrem a odpověď je nutný si promyslet (vtipnej příklad "Už jste přestal mlátit svojí ženu?" :-D ) no a to se blbě dělá ve chvíli, kdy se z člověka ještě sotva teprve odplavuje adrenalin.
Je potřeba definitivně zapomenout na to, že "jsem v právu" a "neudělal jsem nic špatnýho". Je potřeba uvažovat "můžou mi něco přišít, když budou chtít?" "co musí dokázat, aby se to povedlo?", atd.
Pokud už se něco dostane k soudu, je nutný hned u toho prvního stupně, jak pravil Deadpool, "Maximální nasazení". Často se stává, že to lidi podcení, protože jsou přece v právu no a najednou plesk a jdou bručet nebo s nima jinak vykejvou a oni jen čumí.
Stejnej princip platí u rozvodovejch soudů, pokud to není nějak extrémně jednoduchej případ (což není kdykoliv, kdy jsou ve hře větší prachy) taky bez právníka ani popel, taky byly případy, že chlap šel bez právníka, protože "se přece dohodli", nebo "je v právu", mrcha ho měla a on skončil pěkně oškubanej.
To, že někdo je v právu a nic špatnýho neudělal, neznamená, že nemůže skončit v lochu, pokud se mu povede namotat na krk nějakej gumovej paragraf. To, že někdo provedl něco fakt křivýho, nutně neznamená, že se do lochu podívá. Pokud se chce někdo domoc spravedlnosti, nebo se aspoň ubránit před nespravedlností, musí se zbavit týhle víry ve "spravedlnost". Spravedlnost bude pořádná až na Božím soudu, do tý doby je to dost vratký.
No a to samý, "nebavte se s aparátem", platí, v případě dětí. Ty různý čubí hlavy z různých Barnevernů a podobně, berou spoustu materiálu z toho, že si dítě dopřeje luxus bavit se s nějakým aparátním poskokem (učitelka, vychovatelka, logopedička, bo někdo takovej) ten si začne hrát na übervyšetřovatele a vznikne nějaký obvinění, který by vůbec nevzniklo, kdyby děcko drželo hubu. Jeden případ z několika, dítě poslali na logopedii, tý ženský tam se něco nezdálo, z komunikace s ním, poslala na ně sociálku, ti jim haranty rovnou sebrali, fotra obvinili ze zneužívání, zavřeli ho, neprokázalo se nic, fotr tu sociální popravu neustál, tak si hodil provaz, těsně potom úřady ty děcka vrátily, s tím, že se neprokázalo nic. Řekl bych, že podobných případů bude výrazně víc, než těch, kdy toho mlaďase odeberou (a rodiče zašijou, aspoň než se to vyšetří) právem. Někdy to asi bohužel jinak nejde. No a vzhledem k tomu, že předpokládám, že nikdo z těch, co mě čtou, nemá v plánu tejrat, nebo zneužívat děti, ale všem co je maj, hrozí reálný riziko toho, že dítě někde kydne něco, co se nějaký absoloventce sociologie propláchnutý neomarxismem a prahnoucí "konat dobro" nebude zdát úplně charašo a rozjede se celej ten úřední šiml, je nutný co nejlíp naučit ty malý šotouše, že s těma aparátníma poskokama se nemaj bavit. Nic jim neříkat, nejsou to jejich kámoši, učitelka není jejich kamarádka, je to něco jako fízl od ČEKA, akorát nemá modrou čepici. :-D Ať prostě nic o tom, co se děje doma, nekdáká nikde, pokud bude mít úča nějaký výslechový nápady, ať jí mladej prostě pošle do řiti, že je jí po tom leda hovno a nazdar (klidně může, co se mu stane?)
Stejně to platí o komunikaci telefonní (do mobilu neblafeme nic, co byzme neřekli na policejní stanici) a o mailu a internetu (do mailu nepíšeme nic, co byzme neřekli na policejní stanici). S vořechama ze školy se vůbec nebavíme o výchovných metodách, o ničem takovým, je velice možný, že on si s váma pokecá, půlku vám toho odkejve, velice chápavě vyslechne, no a pak půjde napsat nějakej bonzáckej mail. Na to bacha.
Ono v tomhle je nejlepší asi domácí vyučování, v Americe už Obongova administrativa zavádí do škol programy, jak učit děcka bonzovat na svoje starce, typu aby hlásily neekologický chování a podobně, to bude postupně ještě horší. Co je v Americe, během krátký doby doleze sem k nám (kromě NRA, kterou bysme tu žalostně potřebovali), takže pro dítě ideálně domácí vyučování. Pokud nechcete mít doma malýho fízla, kterej sice neumí ani počítat a ani pořádně číst, ale zase má v palici nacpáno spousty výchovy k evropanství a "více Evropy" a boj proti homofobii a islamofobii a gender a práva žen a ekoaktivizmus a "jak být zelený" a "zodpovědnost za planetu" a podobný sračky, co jsou mu úplně na nic. Jak se škola mění z instituce vzdělávací na indoktrinační, bude se měnit i na bonzovací. Taky proto se čubčí ksichti pořád snaží domácí vyučování zrušit. Protože správnýho "zelenýho pyjonýra pod Velkým okem z hvězd" z něj udělaj jen do určitýho věku. Než mu dojde, že ho oblbujou kravinama.

Shrnutí. S aparátem se nebavíme. Není to kamarád.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama