Mlčet a bejt většina. Jo a stejně s tebou vykejvou.

29. června 2016 v 16:23 | Řezník
Po Brexitu byla hezky vidět jedna věc. Okamžitě se sbíraly podpisy na petici za to, že to referendum neplatí a chceme nový, že chceme zůstat v EUCCCP a Londýn že se chce urvat, Skotlend se chce osamostatnit a bláblábléblébloblo.
Kdyby to dopadlo opačně, odpůrci EUCCCP by to asi nějak sežvejkli a nechali to bejt. To je bohužel problém tý části lidí, který chtěj jen tak jako žít po svým, aby se do nich nikdo nesral, nikdo je nebuzeroval a oni si prostě mohli hledět svýho, chodit do arbajtu, vychovávat děcka, chlemtat kafe bo já nevim co. A těch je většina. Jenže ta většina tudíž taky většinu času mlčí. A oni nechápou, že to, co probíhá, je prostě válka, válka s těma, který chtěj člověku ty jeho základní svobody sebrat, válka s těma, který mu chtěj sebrat prachy, nebo kejhák (tzn kriminálníci) a válka s těma, který mu chtěj vnutit nějaký svoje teze a světový pořádky (tudíž třeba neomarxisti). Prostě, je to válka a ta válka běží, je to nekonečná válka, nikdy neskončí (než se vrátí Ježíš) protože se nikdy nepodaří vymlátit všechny zločince, vyhladit neomarxisty už vůbec ne a ani vykopat od moci ty, který chtěj z člověka udělat jen nesvéprávnýho poskoka aparátu.
No a ve válce musíš neustále vylepšovat svojí pozici, přebírat iniciativu, drtit nepřítele, hledat jeho slabý místa a neustále mu to dávat vyžrat, nekončí to jednou bitvou, jedna bitva znamená dobrej odrazovej můstek, ale jak se po ní zachrápe, nepřítel to zkusí jinde a jinak a tentokrát vyhraje. Tenhle scénář běží furt dokola. Hovadsoni totalitní zkusí procpat nějakou šílenou buzeraci, přes odpor se jim to nepovede, ale oni se nevzdaj, promyslej jinej postup, zkusej to jinudy, použijou salámovou metodu, nebo nějakou emotivní argumentaci, nebo počkaj na příhodnej moment a nakonec si to stejně procpou. To omezování zbraní v Evropě, to je furt dokola, jak u debilů, vždycky s tím někdo přijde, třeba to neprojde, ale oni si počkaj a za chvíli to zkusí znova, stejně Amerika. Pořád se tam smí prodávat AR 15, ale ty buzny to furt budou zkoušet a nakonec se jim to podaří.
Aktivista je od slova aktivní. Tihle aktivisti jsou aktivní. Vymejšlej si ty svoje lži, šířej ty svoje lži, vylepšujou ty svoje lži a vnucujou lidem ty svoje lži, když to nejde z leva, zkusí to z prava, protože prostě maj cíl a jsou aktivní. Lidi, kteří chtěj jen, aby je tihle dementi nechali na pokoji, jsou skrzevá to pasivní a jen (a to ještě občas) reagujou na nějaký moc velký šlápnutí na kuří voko. Protože jim nedochází, že nestačí nějak odrazit jeden útok, že tím to není hotový, že je potřeba zrušit a zlikvidovat zdroj těch útoků a tím je ten nepřítel. Jako když bitkařim, nestačí odrážet ruce, musím útočníkovi buď ty pracky zlámat, nebo mu urazit palici, jinak mě bude furt mlátit a nakonec se mu to podaří, pokud se budu bránit pasivně, jen odrážením jeho útoků, je moje porážka nevyhnutelná. Nakonec mi tam nějakej dobrej úder stejně procpe. Pokud ovšem vyrazim do protiútoku a rozbiju mu čuňu, on toho nechá. A možná už nezkusí nic nikdy.
Pitomá vyteplená neziskovka Small Arms Survey obsírá legální držítele zbraní v Evropě už léta, protože si prostě vytyčila cíl, zákaz zbraní mezi civilama v Evropě. Furt se to snaží nacpat Komisi, ta se to pak snaží procpat přes Europarlament, atd., nepodaří se to jednou, zkoušej to znova a jinak. Pořád, dokolečka. A budou to zkoušet furt, dokud v Evropě ještě nějaká zbraň v legálním civilním držení bude.
Homolobby. Furt se snaží protlačit nějaký ty svoje teze. Když se jim jednou nepodaří, přejdou na salámovou metodu a zkusej to za rok. Nejdřív si vylobovali registrovaný partnerství, teď si procpou adopce dětí.
Muslimové. Jednou jim zakaž mešitu někde, oni to budou pořád zkoušet. A za pár let tam stejně bude. Voda vymele kámen a vytrvalost útočníka rozbije nakonec i tu nejdokonalejší pasivní obranu (a pasivní obrana většiny má teda do dokonalosti fest daleko).
Politici co "vařej žáby" a berou svobodu. Jednou jim to nevyjde, tak zkusí něco jinýho, okliku, nějakou jinou ojebávku, časem se jim to stejně podaří. Protože jsou aktivní a jdou si za svým cílem. A ten cíl je, "udělat, prosadit".
Většina má cíl "nepřijít o", takže pokud nezří akutní ohrožení, nic nepodniká. Kdyby přesměrovala svoje priority z "nepřijít o" na "zajistit, že o to nepřijdu, tím, že zničím ty, kdo mi to sebrat chtějí", situace by se v mnohým změnila. Útočit na nepřítele je nutnost.
Hezkej příklad, máme sídliště, operuje tam gang nějakých omrděnků, co tam chlastaj, mlátěj lidi, dělaj bordel, ničej majetek no a klasicky poliši proti nim moc nezasahujou, neboť maj prostě moc práce a činností jinde a stejně je u ničeho nechytnou. Těch lidí na tom sídlišti je možná stokrát víc než těch debilů. Ale nepůjdou na ně, protože maj stanovenej cíl "nedostat přes držku" no a toho se dá dosáhnout tak, že se těm debilum budu vyhejbat. Když tam zdužej někoho jinýho, můžu si říct "dobře že to nebyla moje stará", atd. Jo, on člověk má prostě z přirozenost tendenci se vyhejbat bolesti a nepohodlí no a konflikt prostě je zdroj bolesti a svinskýho nepohodlí (i když žádnou nechytnu), no a dlouhý roky školskýho vychovávání k pacifizmu, nebojovnosti, předposranosti, adorování autorit a krmení kravinama typu "násilí nic neřeší", "moudřejší ustoupí" a podobně, vedou k tomu, že si člověk tu svoji pasivitu snadno obhájí, ale to nevede k vítězství ani k vyčištění prostoru a jen to prohlubuje ztráty na vlastní straně. Kdyby se ti lidi prostě zvedli, sebrali klacky, tyče, obušky, boxerý a tonfý a kladívka a podobně a v převaze sto na jednoho těm místním gauneros dali okoštovat, zač je v Pardubicích perník, ti už by se tam neobjevili. Problém s autoritou by se snadno spláchnul že by si lidi navzájem potvrdili alibi a nazdar, jednoduchý jako žebřík. Ale bohužel bojový nastavení většiny není "vyhrát válku", ale "uhájit pozici". A víme, že to znevýhodňuje.
Podobně se tisíce a tisíce řidičů ve městech nechají buzerovat a perzekuovat naprosto minimální skupinkou cykloaktivistů, který neustále obsíraj s tím, jak chtěj prosadit městskou cyklistiku a cyklostezky a tohle uzavřít pro auta a támhleto taky, stejně jako pár aktivistických blbečků si vyřve, že chtějí uzavřít tuhle silnici a támhle tu oblast, protože tam byl spatřenej jeden čolek. Úplně stejně, jako pár multikulturních blbečků z nějaký obskurní neziskovky zakládaj na kurvení života půlce národa, když prosazujou nějaký dvojpráví a "nediskriminaci" skrz naprostou diskriminaci, atd. Oni totiž řvou a ta blbá většina mlčí.
A některý to ještě pokládaj za ctnost, že jsou "členové mlčící většiny". Hmmm, hezký, tak si to mlčení užij, protože když se o svoje práva nerveš, někdo ti je prostě sebere. To heslo "práva se nerozdávají, ale berou" je über výstižný a přesný. Kdo si svoje práva neuhájí, ten je mít nebude, protože ten aktivní, co má cíl "sebrat mu ty práva" mu je nakonec vytrvalou snahou sebere.
Hezky to bylo vidět ve filmu "Enderova hra", kde jednoho šotouše na škole šikanoval takovej přerostlej mastodont, no a došlo k souboji, on mu tíhnul po držce nějakým předmětem, mastodont šel k zemi a Ender nastoupil a nasázel mu do břicha takových pár penalt, že by v Realu Madrid vejrali. No a pak se o týčr ptal, proč ho tak zbil. No a on řekl "Tu první ránu jsem dal proto, abych vyhrál tenhle boj. Ty další proto, abych vyhrál i ty další, protože když jsem mu teď takhle fest naložil, k dalšímu boji už nedojde." Já říkal "Správně! Konečně filmovej hrdina, co přemejšlí jako já." :-D
(Než teda z něj udělali vojevůdce, on vyhrál válku proti emzákům a byl v depresi, já říkám, pochopitelný, je v depresi protože obětoval spoustu mužů aby těm emzákům mohl zničit tu hlavní planetu, serou ho ztráty jeho vojáků a to bych měl depresi taky. A on se tam rozbulel, že ty emzáky vyhladil, že jim zničil planetu a zničil celou jejich - zlou a agresivní - rasu. Ty svoje muže vůbec neřešil. Říkám "debil, teď jsi mě zklamal hochu") Ale ten film doporučuju a na tom začátku měl pravdu.
Je jedno, jestli je protivník spolek aktivistů, jestli je protivník legislativa, která je špatná, jestli je protivník ometák s nožem nebo jestli je protivník hovaděnko, kterej veřejně deklaruje, že mě zabije.
Vždycky musím vyhodnotit, jaká je šance, že se ten "boj" bude opakovat (u ometáka s nožem, kterýho už asi v životě neuvidím, pravděpodobně nula, u toho, kterej deklaruje, že mě zabije, to nula nebude) a pokud vím, že je šance, že se opakovat bude, musím "nepříteli" zničit jeho bojovou sílu, nebo mu jí minimálně poškodit, co nejvíc dokážu, abych byl zvýhodněn v opakovacích bojích. Pokud utrpí takový ztráty, že už opakovací boj nebude, jedině dobře, ale počítat s tím nemůžu.

Tyto teze rozvedu zítra.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama