Kázání - 31.7

1. srpna 2016 v 7:21 | Řezník
Původní text -Zjevení, kapitola 3
14Andělu církve v Laodikeji piš: Toto praví ten, jehož jméno jest Amen, svědek věrný a pravý, počátek stvoření Božího:
  • 15"Vím o tvých skutcích; nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký!
  • 16Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech.
  • 17Vždyť říkáš: Jsem bohat, mám všecko a nic už nepotřebuji! A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a nahý.
  • 18Radím ti, abys u mne nakoupil zlata ohněm přečištěného, a tak zbohatl; a bílý šat, aby ses oblékl a nebylo vidět tvou nahotu; a mast k potření očí, abys prohlédl.
  • 19Já kárám a trestám ty, které miluji; vzpamatuj se tedy a čiň pokání.
  • 20Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.
  • 21Kdo zvítězí, tomu dám usednout se mnou na trůn, tak jako já jsem zvítězil a usedl s Otcem na jeho trůn.
  • 22Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím."

    Kázání
    Zdravím všechny. Dneska budu mluvit na poslední ze sedmi listů sedmi církvím, které dal Ježíš Kristus apoštolu Janovi. Abych shrnul ty předchozí, Jan byl ve vyhnanství, ve vytržení Ducha se mu zjevil Ježíš, ovšem ne v podobě, jakou měl po vzkříšení, kdy měl vlastně zpátky svoje fyzické tělo, které měl před ukřižováním, ale už ve slávě Boží, což bylo pro Jana asi celkem obtížné popsat.
    Jak víme, v tom vidění měl Ježíš v pravé ruce sedm hvězd a okolo něj stálo sedm zlatých svícnů. On stál uprostřed. Ježíš řekl Janovi, že těch sedm hvězd jsou "andělé sedmi sborů" a těch sedm svícnů je sedm sborů. Ten výraz "anděl", z řeckého "angelos", neboli "posel" tady označuje vedoucího církve, ne klasického anděla, ten by dostával instrukce rovnou od Boha a hlavně, nebylo by potřeba ho napomínat, neboť andělé, co zůstali věrní Bohu, sklony k hříchu a tudíž k selhávání, nemají.
    Taky nikde v Bibli jinde není případ, že by člověk tlumočil instrukce od Boha andělovi, vždycky to bylo naopak.
    Tudíž, vedoucí sedmi sborů a sedm sborů. Všimněme si, že těch "sedm svícnů" se od sebe vůbec neliší. Je to prostě sedm zlatých svícnů. Není to tak, že jeden je zlatý, druhý orezlý a třetí před rozpadnutím, ne, je to sedm zlatých svícnů. Proč to říkám, k tomu se dostanu.
    Sedm hvězd je opět, sedm hvězd. Nikoliv jedna rozpadlá, vlastně jen šest hvězd, protože ta jedna vlastně není hvězda vůbec, atd. Ne. Sedm hvězd. Tudíž, těch sedm církví je prostě, sedm církví, některá lepší a zaslouží pochvalu, některá horší a zaslouží pokárání, ale všechno to jsou církve, ne "banda lidí, co se za církev považuje". A těch sedm poslů, opět, sedm věřících lidí, kteří mají v církvi funkci a poslouchají Ježíše, někdo víc a zaslouží pochvalu, někdo to dělá špatně, zaslouží pokárat, ale všichni to jsou věřící znovuzrození lidi. Kdyby někdo z nich nebyl, Ježíš by mu nic ani nevzkazoval, ten dotyčný by prostě nebyl "hvězda v Ježíšově ruce". Touhle optikou je potřeba se dívat na ty listy. Stejně jako je většina epištol adresována "svatým, posvěceným ve jménu Páně" a podobně, tudíž prostě víme, komu je to psáno a dává to minimální prostor pro nějaké spekulace. Objevují se tuhle a támhle různé spekulace, že některý ten adresát listů vlastně ani věřící nebyli, že byli jen jako pozéři, falešní věřící a podobně. Tak ještě jednou, každý ten posel sboru je tu ukázán jako "hvězda v Ježíšově ruce" a Ježíš říká, že nikdo věřícího z jeho ruky nevyrve. Všichni tihle adresáti věřící a spaseni byli. Ono taky, kdyby nebyli, je otázka, jestli by se s nima Ježíš vůbec bavil. Ten, kdo se jako věřící jen tváří, je úplně stejný, jako nevěřící a nemá nějaký nárok na zvláštní zacházení od Boha.
    No, tak pokračujeme. Ježíš tady vzkazuje poslovi sboru, že je "vlažný", není ani studený, ani horký a protože je jen vlažný, Ježíš ho nemůže snést. Jak je to tady vlastně myšleno. Jasně, je to myšleno částečně obrazně, "studený, horký, vlažný, v ústech" atd.....ale poselství je celkem jasné. Kdo není "ani horký, ani studený", kdo je "vlažný"? Ten, co dělá věci napůl. Na půl plynu. "Umírněně". To lidi pořád říkají, "buď v tom umírněný, nebuď radikál", nebo, "je to, křesťan, ale nebere to až tak moc vážně". Jenže, jak se to dá brát jinak, než vážně? Prostě, ber to vážně, nebo toho nech. Jak to říkali ve filmu "Nikdy to nevzdávej". "Buď jdi do toho, nebo jdi od toho." Ježíš to tady sám říká, "kdybys byl horký, nebo studený". Ber to vážně, nebo to už můžeš pusťtit úplně. Znám lidi, kteří říkají "tak jako jasně, žiju podle Desatera, ale jen to lhaní a nevěru jsem si z toho tak nějak vypustil". No, ale, to už pak nežiješ podle "Desatera", že jo, Desatero je to podle toho, že je těch přikázání "deset. No a pokud z nich nějaký vyřadíš, už jich nedržíš deset, tudíž už to není Desatero, ale jen nějaký vlastní věroučný systém. Je dost lidí, kteří sice věří, ale spoustu věcí si upravili podle svýho, některý vypustili, kupříkladu "věřím, jo to jo, ale odpouštět, to ne, to už je moc", "věříme Kristovi, ale čekat se sexem až do svatby, to ne, to nebereme až tak radikálně". "Jo, tak jasně, občas odnáším materiál z práce, ale to se nemůže brát tak vážně"....atd. Příkladů by se dal najít ranec. No, Ježíš právě říká, buď horký, "dělej to tak, jak to má být", a dál říká, že snesitelnější je ten, který to teda pustil a nedělá nic, protože, ten se může probrat, být probrán a začít se chovat právě správně a dělat věci, tak jak má. Jak ten text pokračuje, co je totiž největší problém toho "vlažnýho"? No, to, že říká "Jsem bohat, mám všecko a nic už nepotřebuji!" a Ježíš říká "A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a nahý." Jinými slovy, on si myslí, že je s ním všechno v pořádku, že už nemusí nic zlepšovat, je v pohodě, žádný problém, nic už nepotřebuje, evidentně asi podle svého dojmu žádný hřích nemá a je v klidu. Kristus tu jasně nemluví o fyzickém bohatství, už jen proto, že kdyby té církvi chybělo fyzické bohatství a oni si na to nestěžovali, to by nebyl důvod je kárat. On tu mluví o jejich duchovním stavu, že si myslí, jak jsou na tom dobře, ale evidentně nejsou a jsou na tom duchovně ukrutně mizerně. A to by se mělo právě zlepšit. Kristus jim říká "nakupte si zlata ohněm přečištěného, a tak zbohatl; a bílý šat, aby ses oblékl a nebylo vidět tvou nahotu; a mast k potření očí, abys prohlédl." Opět tady nemluví o klasickém zlatu jako kovu a podobně, ne, tím zlatem ohněm přečištěným je myšlena věrnost a loajalita k Bohu a činy takto provedené, které mají přesah do věčnosti. Jak se píše v knize Malachiáš, "Posadí se jako zlatník a čistič stříbra, pročistí syny Léviho, přečistí je jako zlato a stříbro a budou Hospodinu přinášet spravedlivé přídavné oběti"
    A podobně v První Korintským,
    Neboť nikdo nemůže položit jiný základ nežli ten, který je položen, a ím je Ježíš Kristus.Jestliže někdo na tomto základě staví zezlata, stříbra, drahých kamenů, dřeva, sena nebo slámy, dílo každého se stane zjevným. Ten den je ukáže, neboť se zjeví v ohni, a oheň vyzkouší dílo každého, jaké je. Tak tohle "zlato", které vydrží do věčnosti a bude oceněno v den, kdy nás Ježíš bude hodnotit, tohle zlato je tu myšleno.
    Dál pojem "bílý šat", tenhle pojem jsme viděli v listu církvi do Sard, kde Kristus říká, že někteří budou chodit s ním v bílém rouchu, protože jsou toho hodni, bílé roucho je obecně v Bibli obraz pro čistotu a očištěnost od hříchu, je to samozřejmě míněno obrazně. No a Ježíš vzkazuje tomu Laodikejskému vedoucímu, ať si u něj pořídí "bílý šat, aby se neukazovala hanba jeho nahoty", protože je "nahý". Být "nahý" je opět tady v Bibli symbol pro ostudu a pro hanbu (myšleno, nahý veřejně) jak píše apoštol Pavel opět v knize První Korintským, "ty méně důstojné části těla zakrýváme", no a v Genezis, když se Noe zpil vínem jak ruský paragán, pobíhal nahej a pak vytuhl, jeho synové šli k němu s pláštěm pozpátku, aby ho neviděli, protože vidět otce bez šatů bylo nedůstojné. Je tu vidět, že Laodikejský žil v nějaké hanbě, ale sám to ani nevěděl, proto mu Ježíš říká, ať tu situaci vyřeší a té hanby se zbaví, obrazně, ať si od něj "koupí bílý šat, aby hanba jeho nahoty nebyla vidět". No a protření očí, když je "slepý", to je celkem jasné. Nechápal asi a neviděl, pravý stav věcí a Bůh mu je chce ukázat, aby konečně pochopil a uviděl, jak je na tom. Třeba taky, ve chvíli kdy by konečně uviděl, by si uvědomil, že je "slepý a nahý", ale to už spekuluju. Bůh tady říká, že trestá a kárá ty, které miluje, ať se vzpamatuje a činí pokání. Dobrá zpráva pro laodikejské je, že i přes to, jak mizerně na tom jsou, je Bůh miluje. A kárá je a případně bude trestat, pro jejich dobro a výchovu. Jak je to psáno v knize Židům, výchova je pro naše dobro, ač se nám nezdá příjemná, no a že i pozemští otcové nás trestali pro naše dobro a to bylo jen na omezený čas života tady, tak o to spíš máme přijímat Boží výchovu, která má přesah do věčnosti. Ježíš říká laodikejským, ať činí pokání, přičemž "pokání" znamená "změna myšlení", změna přemýšlení a z ní logicky tudíž plynoucí změna chování. Ať si uvědomí, že jsou na tom špatně, rozhodnou se pro nápravu stavu a další krok bude, že se podle toho začnou chovat.
    Pak tam jsou ještě dvě důležitá sdělení, v našem textu. Ježíš říká, že stojí přede dvěřma a tluče a kdo uslyší jeho hlas, tak k němu vejde a bude s ním večeřet a on s ním. Někteří to interpretují tak, že tady mluví o spasení toho jednotlivce, ačkoliv je to možné interpretovat i takhle, v souladu s evangeliem podle Jana, kde Ježíš říká "moje ovce slyší můj hlas, jdou za mnou", dá se to vztáhnout i na věřící, již spasené lidi, kteří ovšem Boží hlas, který jim něco říká, neposlouchají, poslouchat nechtějí, případně, vědomě ignorují. Ale pokud poslechnou a zachovají se podle toho, obrazně řečeno "otevřou", Bůh, Ježíš, k nim "vejde a bude s nima večeřet", jinými slovy, budou k sobě mít s Bohem mnohem blíž. Tady je to jasně opět myšlené obrazně, ještě jsem nikoho neslyšel popisovat "Včera u mě byl Ježíš, seděli jsme v obýváku a cpali se pečeným kuřetem". Ale je to myšlené tak, že kdo se rozhodne zareagovat na Boží volání a zachovat se podle toho, bude mít k Bohu mnohem blíž. Tady to má dvě roviny, pro nespasené lidi, ti musí zaslechnout Boží hlas, který je volá ke spáse, neboli k uvěření v to, že Ježíš umřel za jejich hříchy, na kříži, pak po třech dnech vztal z mrtvých, jak je psáno v knize Římanům, Vyznáš li Ježíše svými ústy jako Pána a uvěříš v srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen." A ten Boží hlas a tlučení můžou zaslechnout skrz cokoliv, skrz kázání, čtení Bible, rozhovor s někým, skrz cokoliv. Ale jasně, musí zareagovat tím, že "otevřou", neboli, rozhodou se tu pravdu přijmout a podle ní žít. No a má to rovinu i pro již spasené a věřící lidi, prostě poslechnout Boha když k nim mluví a zachovat se podle toho, co jim říká. Plus to, s Bohem prostě mluvit a komunikovat a budovat s ním vztah. Ono tam není napsáno "kdo mi otevře, tomu nařídím jít na sebevražednou misi, která bude strašlivě bolet" ani "toho přinutím obětovat všechno, co dělá rád", ale "budu s ním večeřet a on se mnou". Bůh je sice náš Pán, ale taky i náš přítel a tudíž s náma chce budovat ten přátelský vztah, důvěru, atd. Na to je potřeba nezapomínat. No a náš text končí opět pasáží, "kdo zvítězí". Tomu kdo zvítězí, dá Ježíš usednout na trůn, jako On zvítězil.
    Kdo vítězí? Ten, kdo zaprvé, Kristovi věří. Jak píše apoštol Jan ve svém prvním listě,
    Kdo je ten, který přemáhá svět, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží?
    A taky, "
    neboť vše, co se narodilo z Boha, přemáhá svět. A to je to vítězství, které přemohlo svět: naše víra.
    Vítězí ten, kdo věří, no a samozřejmě, z kontextu jiných pasáží, kdo podle víry jedná, poslouchá Boha.
    Ježíš věřil Otci a poslechl ho, zvítězil, byl vzkříšen a usedl na trůn. My jsme uvěřili Bohu a tomu, co nám říká, poslechli jsme a posloucháme ho, budeme vzkříšeni a na ten trůn půjdeme taky. Jistě ne na ten Kristův, ale nějaký tam asi bude tedy i pro nás.
    Takže shrnutí, co si z toho můžeme odnést, každý z nás? Ježíš říká vlastně, "dělej to pořádně, ber tu víru vážně, jinak je pro mě snesitelnější, kdybys byl studený, neboli,nechal to ležet úplně, protože pak bych s tebou mohl snáz jednat." Člověk, který je vlažný, bere tu víru tak nějak uvolněně, napůl, si může myslet, že je úplně v pořádku a nemá žádný problém, přičemž, reálně je na tom duchovně fakt mizerně. Ježíš takovým říká, ať se proberou, nakoupí si to zlato, bílý šat a mast k protření očí, aby se dali duchovně do pořádku, mohli být Bohem dáni do pořádku a konečně začali budovat svojí věčnou odměnu.
    Bůh říká, že trestá a kára ty, které miluje, tudíž, to je dobrá zpráva. I když jsi na tom stejně mizerně, jako ti Laodikejští, Bůh tě prostě miluje. A neskončil s tebou, bude na tobě pracovat dál. Ježíš říká, že "stojí u dveří a tluče, a kdo mu otevře...." což mí dvě roviny, pro dosud nevěřící, že musí zaslechnout jeho hlas (skrze cokoliv) a rozhodnout se pravdu přijmout, uvěřit v Ježíše jako v Mesiáše, no a pro již spasené, poslouchat Boží hlas, jednat podle něj a tím budovat obecenství s Bohem. Bůh chce být náš přítel. Vítězí ten, kdo věří Bohu, ve smyslu, věří evangeliu no a taky, kdo Boha poslouchá.

    Amen.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ThozasVug ThozasVug | E-mail | 8. dubna 2017 v 2:36 | Reagovat

cialis 10mg.
http://pharmashop-online.com - generic cialis
  viegra
<a href="http://pharmashop-online.com">generic cialis
</a> - cialis 20mg pills usergroups
cialis maximum concentration

2 Edwazdfouck Edwazdfouck | E-mail | Dnes v 1:54 | Reagovat

cialis 10mg reviews the team
http://cialiswalmartusa.net - cialis over counter
  cialis jokes cartoons
<a href="http://cialiswalmartusa.net">cialis over the counter
</a> - cialis 5mg cost the team
cialis pills cheap help

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama